Kubova Huť a Boubín (Silvestr 2019)
Kubova Huť a Boubín (Silvestr 2019) (rubrika ŠUMAVA – lokality, zima 2019)
Silvestrovskému výstupu z Kubovy Huti na Boubín bylo letos počasí příznivě nakloněno
Na rozdíl od předchozích dvou silvestrů, kdy mlha, rozbředlý sníh, i déšť znepříjemňovaly výstup na nejvyšší vrchol vnitřní části české Šumavy, dal by se ten letošní označit jako pohodový.Tradice silvestrovských výstupů na Boubín je nerozlučně spjata i s tradicí jízd silvestrovských vlaků z Vimperku na Kubovu Huť, které pořádá Stifterův pošumavský železniční spolek Vimperk.
Letošní silvestrovský vlak měl kulaté, již dvacáté jubileum a mohl by se klidně jmenovat narozeninový. Ale skutečným tématem byl tentokrát „ZOO vlak“ aneb zvířata ve vlaku. To bylo představiteli tvorů ze zvířecí říše pojato v pravém i přeneseném slova smyslu. A možná, že to bylo i memento těm cestujícím, kteří by při cestování vlakem i mimo silvestr žádné zvířecí kostýmy nepotřebovali.
Celkem čtyřikrát se silvestrovský vlak vydal z Vimperku na Kubovu Huť a zpět. Po příjezdu prvního vlaku krátce po východu slunce následoval po necelé půlhodině pravidelný spoj ze Strakonic do Volar, který vypustil největší dav uchazečů o dosažení vrcholu Boubínu.
Ráno doprovázela bezmračná obloha, příjemná teplota nad bodem mrazu a jen malé ostrůvky slabé sněhové vrstvy, která se s výstupem zvýšila nanejvýš na 10 cm. Protože v předešlých dnech nesněžilo, byla cesta dobře vyšlapaná od těch, kteří v závěru roku nenechávají výstup až na poslední den. S výškou se však udupaná malá vrstva sněhu měnila na dokonalé kluziště a udržení rovnováhy se podobalo kaskadérským kouskům. Zvláště obtížnou se stal dřevěný chodník a schody od cesty na hřeben, který se byl pokryt vrstvou ledovky. Nebylo divu, že se někteří vydali podél schodů lesem.
Účastníci všech věkových kategorií více či méně svižnými kroky postupně dosahovali vrcholu. Někteří borci své nejmenší méně zdatné ratolesti dokonce nahoru vynesli, či (zde opravdu klobouk dolů!) je vytlačili v kočárku.
Ledovky nebylo ušetřeno ani šikmé okolí vrcholu pod rozhlednou. Dostat se k rozhledně bez pádu bylo umění, ale všem, kteří na ní chtěli vystoupit, se to podařilo. Na rozhledně byli všichni odměněni dalekým rozhledem do vnitrozemí, na nejvyšší šumavské vrcholy a za nimi i na 200 km vzdálené Alpy. Ty se však s přibývajícím dnem postupně zahalovaly a kolem poledne je oblačnost zcela pohltila. Posilnění po výstupu v pevné a v tekuté podobě si každý musel naservírovat z vlastních zdrojů. Při vstupu na rozhlednu mohl každý přemožitel silvestrovského Boubínu obdržet od starosty Kubovy Hutě pohlednici s upomínkovým razítkem a dobrovolně přispět na údržbu rozhledny.
Na Kubově Huti byla pro děti v provozu pojízdná pohádková kancelář s prodejem upomínkových předmětů. Jako každý rok mohli návštěvníci využít stánků s občerstvením a posilnit se tak před výstupem na Boubín i po něm. Ten letošní byl skutečně masový a bude v tradici zaujímat jedno z předních míst, ne-li dokonce místo první.
Průběh silvestrovského dopoledne na Kubově Huti a na Boubíně je zachycen na snímcích ve fotogalerii ZDE
